Rozhovor s J.T.

25. února 2011 v 17:12 | napsala: Ettëlea Dragons |  Rozhovory
Rozhovory jsem se rozhodla dělat s nadějnými blogovými pisálky a mým prvním objevem je J.T. a její
blog plný fantazie…

Rozhovor s J. T.

Ahoj J. T. rozhodla jsem se s tebou udělat rozhovor, protože tvůj blog je zajímavý a rozhodně stojí za povšimnutí. Takže, pro začátek:

1. Co kdybys nám svůj blog trošku představila, o čem píšeš, čemu se věnuješ….?

Svůj blog jsem původně zakládala jako jeden z mnoha koňských blogů, kterých je na internetu
možná až příliš, samozřejmě najdou se i ty dobré. Svůj záměr jsem nakonec přehodnotila a
naplno se vrhla do víru fantasy. Na koně však nedokážu zapomenout, i oni mají své čestné místo
u mě, takže můj blog je mým světem koní a fantasy. Přidávám svoje výtvory, nejen ty psané, ale i
kreslené, stejně tak i moje postřehy ze života a deníček od koní. Taky mě na mém blogu otravuje
moje bandu blogu, je to taková specialitka, na tento nápad mě přivedla moje blogová kámoška
Arabian (arabianinblog.blog.cz), která tu svojí bandu měla dříve než já. Jsou to takové potvůrky
(kůň, hříbě pegase, kobyla z věčných pastvin, černá víla a princ/drak) jejíž prostřednictvím
dodávám do povídek moje vedlejší postřehy a celkově i zpestření blogu.

2. Takže na tvém blogu najdeme hlavně autorskou tvorbu a především povídky. Kterým žánrům

se věnuješ, který žánr je ti blízký?

Začínala jsem na povídkách o koních. V poslední době se věnuji hlavně fantasy a i ten je asi můj
nejoblíbenější.

3. Proč zrovna tento žánr?

Už od mala jsem si strašně vymýšlela, některé nápady, které mě napadly, jsou opravdu extrém.
Líbí se mi ten svět a ta možnost, že se může stát cokoliv, co si vymyslím.

4. Pamatuješ si na svou první napsanou povídku?

Pamatuji, byla to povídka Proč? O dívce, která vzpomíná na svou arabskou klisnu, která jí začala
důvěřovat i když byla předtím divoká, bohužel však klisna byla prodána. Tahle povídka je i u mě
na blogu.

5. Jak dlouho se psaní věnuješ?

Dlouho :D. Tedy, když zabrouzdám do historie, tak se teď divím, jak jsem mohla něco takového
napsat. Moje první lepší povídka, když nepočítám slohy ve škole, byla napsána v osmé třídě,
takže to budou už čtyři roky, ale ty začátky byly jenom takové váhavé. Aktivně se psaní věnuji tak
poslední rok a půl.

6. Kdo tě k psaní přivedl?

Asi moje zblázněná fantazie, musela jsem jí nějak uklidnit a psaní slohů mě bavilo. Tedy přesně to
myslím byla nějaká soutěž v Jezdectví, kde jsem se však účastnit nestihla, jelikož jsem na to přišla
pozdě a moje povídka a i ty další skončily v šuplíku.

7. Máš nějaký vzor a oblíbenou knihu, která je pro tebe inspirací?

Celkově to budou asi všechny knížky fantasy, co jsem četla. Nejsem ten typ člověka, který u
něčeho vydrží dlouho (krom koní). Ale mám ráda knížky Tolkiena a velkým vzorem je pro mě
Míša Burdová, která to dotáhla tak daleko, že vydala už svou čtvrtou knihu, navíc bydlí kousek
ode mne a chodila na stejnou střední jako já. Její bratr je můj spolužák, bohužel se s ní nebavím, i
když někdy bych se ráda na něco zeptala.

8. Mnoho lidí inspiruje k psaní hudba, patříš k nim? A jestli ano, jakou hudbu u psaní nejraději

posloucháš?

V poslední době ano. Našla jsem CD Evanescence, kterou jsem poslouchala dříve a zjišťuji, že
se mi její písničky líbí i teď, takže právě Evanescence, i když moje máma říká, že jsou ti písničky
depresivní, mě to nepřijde.

9. Na tvém blogu najdeme hned několik kapitolových povídek, můžeš nám některou ve zkratce

představit?

Hm, tak teď váhám kterou...tak asi La Tér. La tér je taková zvláštní náhoda, námět na La Tér byl
sen, který se mi zdál, sice jsem si ho upravila, ale celkově je to tak, jak se mi zdálo. Právě i jméno
hlavní hrdinky La Tér je z toho snu, většinou jména nebo názvy ze snů zapomenu, ale tohle jméno
se mi vrylo do hlavy. Povídka je o dívce (La Tér), která je vlastně poslední dobrou vílou, ale neví
o tom. Jednoho dne potkala záhadného prince ze zámku v horách, do kterého se zamilovala. Jak
tomu osud chtěl, dostala se i La Tér do zámku, sám princ jí zachránil. V zámku La Tér poznává
kouzla a zlou kletbu, která prince svazuje a důsledkem tohoto se mění v draka, jehož šupiny
tmavnou. Jedině La Tér ho může zachránit, jestli se jí to podaří je na čtenářích a to doslovně.
Konec je totiž několikanásobný a podle toho jak čtenář volí průběh, povídka i skončí…

10. A co tvůj cíl, máš nějaký? Psaní jako koníček nebo profese?

Jsem asi jako většina amatérských spisovatelů (jak říká můj strýc literárních pošuků) a i já bych
jednou chtěla v ruce držet knížku, kde by bylo jméno spisovatelky to moje…

A přidávám ještě pár slov na závěr: Moc bych chtěla poděkovat mým stálým návštěvníkům, ale
i těm občasným. Každý komentář mě potěší a i za kritiku jsem ráda, ze svých chyb se člověk učí,
že? Těm, co se chystají a nebo také píší přeju mnoho námětů a otevřené vrátka do těch našich
světů, kam se bohužel nikdo z nás nepodívá.

Děkuji za rozhovor a přeji ti úspěch ve všem, co děláš.

WWW.konici-ja.blog.cz
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama