John Wyndham - Den Trifidů

12. března 2011 v 12:05 | napsal: Dragita |  Recenze knih

Tuto knihu jsem si přečetla na doporučení mého přítele, že se jedná o nasproto skvělé sci - fi. A musím mu dát za pravdu, sice mi přečtení trvalo 3 týdny (kouskovatě v šalině) i tak na mě udělala nesmírný dojem. Koupila jsem si letos nové vydání, tak jsem se mohla kochat i mistrně vyšrafovanými obrázky v knize. Navíc je psaná mou oblíbenou Ich formou, která se místy nenápadně přesune do Er - formy.
To by snad na úvod postačilo, velmi Vám ji doporučuji, určitě tuto knihu nevynechejte.
Hodnotila bych tak 95 %



Na lidstvo přišla pohroma a do konce není jisté, jestli si za to nemohou sami. Nad Zemí se prožene roj zelených meteorů a kdo se v tu chvíli na ně díval, druhý den oslepl. Kámen úrazu bylo, že celou noc vysílali přímý přenos ve zprávách, v nemocnicíc otevíraly okna aby pacienti nepřišli o tu jedinečnou podívanou.

A právě druhá den zastihneme hlavní postavu a vypravěče příbehu ležet v nemocnici se zavázanýma očima. Patřil k málu šťastlivců, kteří to představení na obloze neviděli. Byl to biolog a pracoval s Trifidy - průmyslovými rostlinami, o kterých nikdo neví kde se vzali, ale poskytovali vzácný olej levnější a zdravější než všechny ostatní. Byli to hodně vysoké rostliny kráčející na třech kořenovitých pahýlech. Na dlouhém stonku měli pár štětinek (nenapadá mě lepší slovo), kterými vybrovali a dorozumívali se tak. Kalich na vrcholu stonku obsahoval dlouhé, lepkavé jedové žihadlo. Jedno ušknutí dokázalo zabít člověka, proto když je lidé pěstovali, pravidelně je zastřihávali.
A právě takhle se dostal Bill do nemocnice, při práci ho ušktnul jeden Trifid, měl masku, ale malá kapka jedu se mu dostala do očí.

Když dostal hlad, pomalu si sundal obvazy a šel prozkoumat nemocnici, všude slyšel zmatené výkřiky, které občas rozčísly strašlivé ticho. Venku to nebylo o moc lepší, nikde nikdo, doprava stála. Jak putoval městem potkal pár lidí, většinou však slepých jak se snaží najít něco k jídlu. Pak potkal Josellu. Viděla a jeden slepý muž ji měl přivázanou k sobě a choval se k ní jako k otrokovi.

Ve dvou už není samota tak tíživá, celý Londýn, kde se začátek příbehu odehrává utichl.

Později uvidí světelný signál přicházející z místní univerzity a najdou tam desítky přeživších, kteří vidí. Chtějí založit novou společnost na základech, muži pracují a ženy rodí děti. Jenže venku je jiná skupinka, která chce ostatní i násilým donutit aby pomohly co nejvíce slepým. Bill se nemůže rozhodnout, má obětovat své zbývající síly a pomoct slepým aby jen oddálil jejich smrt, protože se o sebe už nepostarají nebo začít budovat novou společnost z toho co zbylo?

Ani neměl čas se rozhodnout, druhá skupinka přepadla Univerzitu a vykouřila lidi z budovy aby je pak pochytala jako zvěř. Bill a Josella jsou rozděleni.
Připoutají ho ke třem hromotlukům a dostane na starost 50 slepých lidí. Je to slušný chlap což někdy není k užitku. Neopustil je, pořád si říkal, že ještě pár dní, než se naučí o sebe postrarat, ale nakonec to za něj vyřešila záhadná nemoc co se rozšířila ve městě a zabila všechny slepé. (Později to mu říkají mor, ale podle mě, když miliony těl tlejí ve městě a slepý si při jídle neumyjí ruce, to muselo přijít;)
Jeho skupina pomřela a on se vydává hledat Josellu.

Dlouho předlouho se mu to nedaří, opustí Londýn, který už řádně zapáchá a vydá se hledat skupinku z univerzity, třeba bude Josella s nimi. Ale narazí jen na velmi zbožnou skupinu lidí, vedených ženou, která nebere ohledy na Billovi rady. Mají tu moc slepých a ti kteří vidí, nejeví zájem se ani naučit jak nahodit generátor.

Už pomalu ztrácel naději, že ji někdy najde, když si vzpomněl na místo o kterém mu vyprávěla. Kde se sním chtěla usídlit. S vypětím sil ji konečně našel. Začal dávat do pořádku hospodářství a vyrábět plot proti Trifidům. Ti totiž zdivočeli, jakoby jen čekali na svou chvíli a číhali v každé zahrádce, keři a s chutí na lidi útočili. Lákal je jakýkoliv zvuk.
Bill a Josellou a ostatními žijící v hospodářství musí čelist neustálým útokům Trifidů, je jich čím dál víc, stovky, tisíce. Zásoby pomalu docházejí a ani jeden nemá ponětí o pěstování plodin - v knihách toho také moc nenajdou. Z něčeho ale žít musí...

Jak to s lidstvem, Billem a Josellou dopadne? Trifidi se množí velkou rychlostí a nikde není bezpečno...

Přeji příjemné počtení
Dragita
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Elise Elise | Web | 12. března 2011 v 12:07 | Reagovat

Děj se zdá být dost zajímavý, určitě se po knížce poohlédnu, přece jen 95% není málo ;).

2 Vendy Vendy | Web | 12. března 2011 v 12:21 | Reagovat

[1]: Určitě si ji přečti, fakt stojí za to!
Já mám ještě starší vydání, nové bych si ráda přečetla, ale Den trifidů patří dodnes k nejčtivějším románům a za ty roky neztratil nic ze své atraktivnosti ani ze svého poselství.
95% naprosto odpovídá, já osobně bych si troufla i na 100% hodnocení.

3 Dragita Dragita | 12. března 2011 v 12:38 | Reagovat

[2]: Vendy, určitě by si to zasloužilo, ale některé Kingovky mám ještě raději :-D  :-D

4 Lily Lily | Web | 12. března 2011 v 12:44 | Reagovat

sci-fi jsem ještě nečetla snad žádné.. když budu mít chuť, sáhnu po této, když jí tak chválíte :)

btw. není to publikované trochu mimo rozvrh od Ash? :D

5 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 12. března 2011 v 12:46 | Reagovat

Kniha vypadá zajímavě. Opravdu... zřejmě ji zkusím někde najít a přečíst si ji.

[4]: Tak trochu.... ale nevadí. ;-)

6 Dragita Dragita | Web | 12. března 2011 v 12:50 | Reagovat

[4]: fakt? něco jsem přehlédla, nebo už se nepublikuje ve 12:00? 8-O

7 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 12. března 2011 v 12:52 | Reagovat

[6]: Počkej... dostala jsi e-mail? Byl tam úplně nový rozvrh. Je to roztažené do celého měsíce. Ale ano 12:00 platí :-)

8 Dragita Dragita | Web | 12. března 2011 v 13:04 | Reagovat

[7]: tak email tu od tebe nový nemám, naposledy s heslem na tento blog.

9 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 12. března 2011 v 13:06 | Reagovat

Jo ták! Tak já ti ho pošlu ještě jednou. Omlouvám se.... zřejmě se někde ztratil ;-)

10 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 12. března 2011 v 14:55 | Reagovat

Kolikáté je to vydání?
Já tu knížku četl kdysi dávno a ta obálka vypadala jinak.

11 Dragita Dragita | Web | 12. března 2011 v 17:15 | Reagovat

[10]:je to osmé vydání v českém jazyce. Právě před měsícem jsem si to koupila;)

12 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 12. března 2011 v 20:40 | Reagovat

[11]: fíha, tak to mám asi to první (po babičce).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama