Rozhovor s Dragitou

16. dubna 2011 v 8:08 | napsal:Ettelëa Dragons |  Rozhovory
Nejprve abych se představila. Jmenuji se Petra a mé blogové jméno Dragita, používám již mnoho let a rozhodně bych neměnila. Jsem rozený snílek, už od dětství skrývající se ve vlastním světě, jen abych v realitě přežila. Neustále se zajímám a zkouším nové věci, zahání to stres a člověk má hned lepší náladu, když něco vytvoří vlastníma rukama. Velmi ráda čtu a dívám se na filmy s vizí katastrofické budoucnosti, a pokud jsou tam ještě ufoni, roztékám se blahem.

1. Zdravím! Tvůj blog je zaměřený zejména na tvou všemožnou autorskou tvorbu. Co všechno u tebe můžeme najít?
Máš pravdu, můj blog je tak trochu všestranný. Najdete tu hlavně povídky z mého fantasy světa, který existuje zároveň s tím naším. Ráda kreslím, hlavně tužkou a poslední dobou zkouším tablet. V neposlední řadě píši básně, recenze na knihy, filmy a občas doporučím nějaký seriál. Pokud vlastníte Photoshop, sesmolila jsem pár jednoduchých návodů do začátku.
 
2. Také tam můžeme najít mnoho povídek, ale jedna přece jen vyniká - Ještěří lidé. Můžeš nám ji malinko přiblížit a seznámit nás s ní. Jak dlouho jsi na ní pracovala?
První myšlenka se v mé hlavě zrodila snad už v roce 2004, ale začala jsem ji psát až v roce 2006 a dokončila letos. Dva roky jsem měla tvůrčí okno. Je to úplně první román, co jsem napsala, a proto ho mám asi nejraději. Možná je to i tím, že hlavní postava má ze mě víc, než ty v ostatních povídkách. (řídila jsem se piš o tom, co znáš, tak je to také povoláním dietní sestra) Tento příběh zaznamenává úplně první seznámení s Ještěry a všechno ostatní, co jsem napsala, se odehrává až po událostech, kterým skončil. Ale samozřejmě to nenavazuje. Jen takové malé narážky. (zřejmě vliv Kinga)
…Na začátku potkáme dívku, nemá moc přátel a ve škole trochu plave. Po jedné nevydařené noci, ji venku přepadne neznámá bytost a tím začne kolotoč událostí, které jí převrátí život. Padne z bláta rovnou do louže. Už nikdy se nebude moci vrátit mezi lidi, stal se z ní Ještěr. Ocitne se ve světě zmítaném válkou a nikdo se neptá, jestli chce bojovat nebo ne…
Momentálně mi pomáhá s gramatikou a stylistikou příběhu Daletth. Protože brzy, bude na mém blogu i pokračování. Ten příběh mi prostě nedá pokoj (ani jeho název, momentálně má podtitulek Síla duše)
3. Pamatuješ si na svou první povídku?
Ještěří lidé byli úplně první, co jsem kdy napsala. Pokud nepočítám šestistránkový výlev ve své maturitní slohové práci, na téma : Zážitek, na který ráda vzpomínám. Popsala jsem Silvestr. Profesorka mi nechtěla věřit, že je to podle skutečnosti a kdybych neměla tak strašnou gramatiku, prošla bych s výbornou.
 
4. Co nebo kdo tě k psaní přivedl?
Sama jsem se jednou rozhodla, že si chci zapsat svůj sen. Ano, první nápad na Ještěří lidi, vznikl z toho, že jsem měla problémy ze spaním, a tak jsem si krátila čas vymýšlením příběhů. Chtěla jsem ho dál rozvést, nezapomenout a volný počítač k tomu vybízel. Moje rodina to vidí spíš jako ztrátu čas u.
 
5. Píšeš i básně. Máš ráda poezii?
Ráda čtu poezii, ale ne pořád. Vždy mám chvíli náladu - smutnou, veselou a začtu se do básní. Hlavně na literu.cz nebo i na blogu. Sborníky moc nevyhledávám. Jen mám většinou problém k básni napsat smysluplný komentář, tak většinou nechávám jen tipy nebo hodnocení. Sama píšu básně jen občas a to hlavně v noci. Když nemohu usnout nebo jsem nějak rozladěná, vznikají verše skoro samy. Ale na povel nebo nějaké téma ze sebe nic nedostanu.
 
6. Jak dlouho máš svůj blog a co pro tebe vlastně blog znamená?
Blog mám už hodně dlouho, od roku 2006. Tento byl první a taky jediný, který mi zůstal. Zkoušela jsem si založit jiné, třeba jen o výživě, jen o špercích, ale vždy jsem na ně nějak časem zapomněla. Na tento nikdy. Sice jsem měla období, kdy jsem nic nepřidávala, ale nenapadlo mě ho rušit. Blog pro mě znamená mé soukromé místo, kde schraňuji svou tvorbu (nebýt blogu, nemohla bych dopsat Ještěry, během mé nečinnosti se originál ztratil) a jsem moc ráda, když mé místečko někdo navštíví a odnese si třeba tip na zajímavý film, knihu nebo si přečte něco z mé tvorby.
 
7. Musím říct, že mě zaujala rubrika o zdravé výživě. Proč tě zajímá tato problematika? Snažíš se ty sama dodržovat zásady zdravé výživy?
Protože už několik let studuji výživu, přirozeně mě tato problematika zajímá. Sice se ve škole bere důraz spíše na onemocnění a cukrovku, ale zdravá výživa je základem všeho. Jsem hlavně zastáncem od všeho trochu, hodně pít vodu a hýbat se. Proč si nedát praženici, škvarky, když je mám jednou-dvakrát za rok? Vždy je všechno o množství. Já sama se snažím dodržovat zásady, jež se učíme, ale ne vždy to jde. Někdy prostě nemám chuť na zeleninu a některé produkty mi zase vůbec nechutnají (pohanka, celozrnné těstoviny, sojové maso). Neustále se snažím zkoušet nové věci. Mám svou oblíbenou prodejnu zdravé výživy, používám třtinový cukr místo bílého a miluji jáhly, občas si koupím kamutové chlebíčky a celozrnnou mouku.
Články v této rubrice jsou vlastně odrazem mých zkušeností, doplněné věcnými informacemi z internetu, protože pamatovat si všechno nemohu;) Momentálně chystám menší článek o celozrnném kuskusu ( konečně jsem se odvážila) a trochu přiblížit jáhly a pohanku. (sice mi nevoní, ale je zdravá a třeba pohanková bulka se sníst dá.) Také důsledně varuji před zaručenými dietami, ničí se tím metabolismus. A jako poslední věc, zdravá strava neznamená jíst jen sóju, biopotraviny, a různé náhražky masa a vajec, znamená to jíst vyváženě a pestře. Zařadit zeleninu, celozrno, luštěniny, ryby, maso, ořechy, mléčné výrobky, ovoce a správně je upravit. Existuje tolik úprav mimo smažení.
 
8. Jak můžeme vidět, také hodně čteš, jaký žánr je ti nejbližší?
Absolutně nejbližší mi je fantasy a horory (King je King). Mám moc ráda sci-fi, jenže zatím jsem viděla jen spoustu filmů (ale už mám doma půjčeného Clarka a Hyperion)
 
9. Máš nějaký spisovatelský či jiný vzor?
Mým vzorem je Stephen King, protože dokáže čtenáře ke knize přímo přikovat a zanechat tak hluboký dojem až z toho mrazí v kostech. Má vždy propracovanou psychologii postav, že mi to připadá, jako kdybych je znala osobně a ty jeho konce - ani dobré ani přímo špatné.:-) Druhý je J.R.R. Tolkien, obdivuji jeho nezměrnou fantazii a poutavost děl, která mě neustále lákají, abych si je přečetla zas a znova.
 
10. Co si vlastně myslíš o čtení knih, má čtení v dnešní uspěchané a moderní době podle tebe vůbec nějaký smysl? A co si myslíš o povinné četbě na školách?
Podle mě místo určitě má. Chce to jen najít čas. Všichni ho máme, ale neumíme s ním pracovat. Znám to z vlastní zkušenosti, pořád nestíhám. Momentálně čtu hlavně v šalině, protože kamkoliv jedu, to mám 15 - 40 minut. Tak proč se jen koukat z okna? Díky tomu jsem letos přečetla už tolik knih, kolik jsem nestihla za minulé dva roky. Letos jsem opravdu knihomil a můj seznam se nekrátí.
Povinná četba? Jsem rozhodně pro. U nás jsme měli na výběr z více autorů, tak jsem si přečetla jen to co mě zajímalo. Když jsem výběr neměla, tak jsem si to stáhla, přiznávám. U mě na blogu mám své zápisky ze školy. Nejsou tam všechny, hodně se jich za ta léta poztrácelo. Na střední jsem díky tomu začala více číst a zamilovala se do knih.
 
11. Jaká je tvá nejoblíbenější kniha a proč?
To je těžké, líbí se mi hodně knih. Vezmu tedy ty, ze kterých mě mrazí v zádech ještě léta po jejich dočtení - je jím Pavučina snů od Kinga (mimozemšťané, pan Šedý, který se snaží ovládnout vaši mysl, a červený mech Ripleová, který do vás zaseje obřího červa, telepatie mezi přáteli) a TO od Kinga (odvrácená tvář města Derry zabíjí děti jejich nočními můrami. Má tvář klauna se stříbrnýma očima a v hodně kingovkách jsou na něj narážky). Mám chuť si je letos střihnout znovu, protože tyhle knihy za to stojí. Velice mě mrzí, že filmové verze za moc nestály. A taky, že Pavučina snů se znovu vydávat nebude, ráda bych ji vlastnila.
 
12. Co si myslíš o dnešních fenoménech - upíři zaplavují regály knihkupectví, propadla jsi i ty jejich kouzlu?
Zatím nepropadla, já radši normální upíry a ve filmech. Drákula (z roku 1992), Interview s Upírem, Královna prokletých. Jediného upíra, kterého nevynechám v televizi, je Spike (z Buffy). Za ta léta mě to ještě nepustilo.
Jediné čemu jsem před dvěma lety propadla, bylo Stmívání (koupila, přečetla, udělala pár záložek a šmytec). A to jen díky prvnímu filmu. Podle popisu z knihy, by se mi Ed moc nelíbil. Nemám ráda bronzové vlasatce. Možná kouknu na první díl Vampýrské akademie, slyšela jsem, že celkem ujde. Je to teďka trochu móda, to zase odezní.
 
13. Kde získáváš pro psaní inspiraci? Máš nějakou oblíbenou hudbu, u které se ti dobře píše?
Inspiraci sbírám všude kolem sebe. Přečtu si nějaký článek na internetu (zpráva ze světa, vesmíru), časopis 21. století, knihy, příběhy, příroda, obrázky. Většinou mě něco trkne a tvořím až se ze mě kouří. Původně jsem potřebovala hrobové ticho, ale doma už to moc dobře nejde. Přítel si pouští NHL anglicky nebo Startrek a ve škole je šum. Proto jsem si vytvořila menší playlist, který mě neruší a navíc dokonce podporuje mou tvořivost, když mám okno. Napsala jsem o něm i článek na blog. Ve směs je to Enya, Sirenia a podobné skupiny. Ale musím mít hudbu v uších, z repráků mě to ruší.
 
14. A poslední otázka - přála by sis vydat vlastní knihu nebo ti vyhovuje tvořit jen pro potěšení a pro tvé blogové čtenáře?
Já jsem si vždy přála vydat knihu. Sice nepočítám s nějakým úspěchem, ale toužím mít své romány v tištěné podobě (Ještěří lidé, Naya a později i Saurii - pokud se zadaří ji sepsat), i když třeba jen pro ten vlastní pocit. Abych si mohla do budoucna uchovat, co jsem stvořila. Jsem ještě stále amatér, občas tápající v gramatice, uvidíme časem.

Děkuji za rozhovor a vy neváhejte a mrkněte k Dragitě: http://dragg.blog.cz/
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 24. dubna 2011 v 11:22 | Reagovat

Moc povedený rozhovor, Dragito! :) Krásně se mi tvé odpovědi četli!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama