Á partire, Byl horký letní den...

15. listopadu 2011 v 12:40 | autor: Zdeňka-Anna |  Á partire
Další příspěvek do Á partire se objevil v e-mailu a tak ho, konečně, vytahuji z pomysleného šuplíku a vkládám sem. Omlouvám se autorce Zdeňce-Anně, že musela tak dlouho čekat!

***
Nemám vlastní blog, občas něco, jen tak, vložím do jednoho malého, ne literárního blogu pod civilnějším jménem, jako třeba tohle, co posílám. Z-A

*
Léto bylo toho roku nezvykle chladné. Počasí dělalo jeden kotrmelec za druhým, být u toho meteorologové, byli by si zoufali. Ale v to srpnové ráno se vodní hladina sotva pohnula, když z ní poprvé vylezl na suchou zemi Discosauriscus Pulcherrimus, "nejkrásnější malinký šupinatý plaz", uvelebil se pod spadlým listem plavuně a snil o tom, že jednou bude horký letní den a kdekdo bude chodit bos, na okně se usadí kočka a venku zase kos a on si dá přinést tu největší porci jahodové zmrzliny a sklenici pomerančové limonády přímo z ledničky. Jen si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Ale bude trpělivý. Ví, že jeho čas přijde.

Byl horký letní den. Tak horký, že se samy zavařily sklenice s jahodovou marmeládou, tak horký, že kdekdo chodil bos, ryby žádaly do akvária kostky ledu a venku usnul kos.
Měsíc klusal denní penzum kilometrů jako obvykle bez pokrývky hlavy a chytil poprvé v životě takový úžeh, že začal splašeně pobíhat kolem Slunce, čímž způsobil ve Sluneční soustavě nečekaný zmatek.
Malý zmrzlík Pluto /ke kterému se astronomové tak macešsky zachovali/, se neuvěřitelně rychle vysoukal z ledového oblečku a začal kolovat jen v bílé košilce, Saturn prolétl v těsné blízkosti Jupitera, který právě přehlížel svou čerstvě nalakovanou a naleštěnou červenou skvrnu / k této práci povolal všechny své největší měsíce/ a začal na něho pokřikovat: u-kliď-nu-klid-u-kliď-nu-klid a při tom udělal na skvrně prstencem obrovskou rýhu, což Jupitera tak rozlítilo, že udělat ze Saturnova prstence tahací harmoniku by pro něj bylo zadostiučiněním zcela nepostačujícím.
U-kliď-nu-klid, opakoval radostně roj meteorů, letící kolem. Jupiter se po nich chtěl ohnat, ale kde už byl té světelné čáře padajících hvězd konec.
Zato Zato uslyšel jekot a vřískot, jak se do sebe pustily dva kvarky.
Ještě vy jste mně tady scházely, rozkřikl se, až měsíce poskočily jako pingpongové míčky a Ió přestala úžasem soptit oheň a síru a začala znovu usilovně drhnout červenou skvrnu.
Co se děje?
Když on mně nadává, vykřikly oba kvarky téměř jednohlasně.
A jak ti nadává?
Říká, že jsem kvarek škvarek, že jsem miloučký jak tarantule a že mám podivnost.
Tarantule je proti vám opravdu miloučká, konstatoval zachmuřeně Jupiter a podivnost máte jeden jako druhý, tak nevím, proč kvůli tomu musíte dělat takový rámus, kdo vás má poslouchat? Ať už jste oba pryč, zahromoval
Ještě to nedořekl a oba kvarky byly úplně a dočista pryč, místo nich se půvabně protáhla dlouhonohá částice Dé-nula, udělala na Jupitera dlouhý nos a zmizela.
Mars zatím využil nepřehlednosti situace, stáhl si ledovou čepici víc do čela v domnění, že bude úplně nenápadný a snažil se ze Země vytunelovat pár milionů hektolitrů vody, aby zmátl vědce, kteří tvrdí, že na Marsu voda byla, ale už není.
Neunikl však bdělému Neptunovi, který ho citelně píchl trojzubcem, takže voda spadla zase tam, kde byla a být měla, to znamená zpět na Zemi.
Ani Venuše nezůstala pozadu. Nepozorovaně se vychýlila z oběžné dráhy a doufala, že se jí konečně podaří dostihnout Vlasy Bereniky a přizdobit si tou parádou vlastní hlavu. Jenže zapomněla počítat s kosmickým prachem. Když se chtěla protáhnout kolem Uranu, uslyšela hlasitý chechtot. Uran se celý natřásal a Venuši trvalo chvíli, než pochopila, že se směje jí. Rychle vytáhla zrcátko a to, co v něm uviděla, bylo na kolaps. Byla tak nepředstavitelně umouněná, že jí její ješitnost nedovolila pokračovat dál ani vesmírným prostorem. Uraženě se zahalila do svého oblačného hávu a snažila se co nejrychleji proklouznout zpět na své místo.
Komety, které dosud pečlivě uklízely meziplanetární prostor, přestaly zametat svými ohony vesmírné odpadky /však je stejně jednou spolkne nejbližší černá díra/ a začaly probírat nejnovější módní trendy; nejdůležitější bylo, zda se budou nosit příští rok chvosty krátké nebo dlouhé, zda dlouhé ostříhat nebo krátké naopak nechat prodloužit, použít na konečky chvostokulmu nebo chvostožehličku a zda melír tónovat víc do ledové žluti nebo spíš barvy vaječného žloutku.

To už toho všeho mělo Slunce tak akorát dost. Naskákaly mu ty největší sluneční skvrny jaké kdy kdo viděl a sluneční vítr začal řádit takovou silou, že během několika sekund byly všechny planety včetně Měsíce na svých místech mírné jak beránci.
Jenom maličký Merkur o ničem nevěděl, protože celý ten planetární zmatek prospal.

Archeologové v Boskovické brázdě právě končili polední přestávku vydatnými porcemi zmrzliny a drželi se pokud možno ve stínu plátěného přístřešku, který sloužil jako letní jídelna. Horko jim jinak nevadilo, byli zvyklí, ale dnes jakoby rtuť chtěla vyskočit z teploměru.
To jsou zas fóry, podrž mě, abych se zasmál, řekl jeden otráveně. Kam jsi mně schoval zmrzlinu tentokrát?
Já? ohradil se druhý, já nikam, já.... vytřeštil oči a vymrštil se ze židle. Ježíšmárja, zaječel až mu přeskočil hlas. Vidíte to, co já?
Nejkrásnější malinký šupinatý plaz dojedl s blaženým výrazem vrchovatou misku jahodové zmrzliny, olízl lžičku, ubezpečil se, že ve sklenici nezbyla ani kapka pomerančové limonády, způsobně se poťupkal papírovým ubrouskem a vrátil se spokojeně zpět na místo, kde kdysi snil pod listem plavuně, aby tam čekal, až bude objeven.

***

Laskavý čtenář se žádá, aby shovívavě přehlédl, že dnes není 1. dubna a k tomu, že všechno mohlo a ještě může být úplně jinak
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 15. listopadu 2011 v 14:02 | Reagovat

Roztomilé. Početl jsem si.

2 Jehane Jehane | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 15:44 | Reagovat

Ahoj, tohle je naprosto dokonalé!!! Ten styl mi dneska úžasně sedl, takhle už jsem se dlouho nenasmála :-) Máš úžasnou fantazii! Nejvíc se mi líbil ten malinký šupinatý plaz :-D

3 Zdeňka-Anna Zdeňka-Anna | 20. listopadu 2011 v 10:28 | Reagovat

Děkuji za vlídné přijetí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama