Antiutopie v historické literatuře

18. března 2012 v 9:12 | Micha K. |  Historické literární okénko
Co je to vlastně antiutopie? Přeci opak utopie. To bychom se ale moc daleko nedostali.
Utopická díla jsou taková, kde je zobrazena ideální společnost. Všechno šlape tak jak má. Lidé se vyvinuli do dokonalosti, popřípadě se do dokonalosti vyvinuly i stroje. Vše žije vedle sebe v harmonii. Už z takového popisu je zřetelné, že je to něco nemožného. Nikdy nebudeme mít ideální svět, ačkoliv se o to budeme pokoušet. Proto nejen v literatuře vznikají antiutopická díla. Nejprve se tváří jako utopická, ale pak to dojde do zlomu, kdy všichni zjistí, že se něco vymklo kontrole. Každý čtenář si musí povšimnout počáteční naivity.


Jako nejznámější světový autor, který psal antiutopická díla, se snad každému vybaví George Orwell. Nutno připomenout, že jeho díla vznikají díky době, ve které žil. V prvním antiutopickém díle, které se jmenuje Farma zvířat, ukazuje nesmyslnost totalitních režimů.

Farma je nejprve pod vládou lidí, to se ale nelíbí místním zvířatům. Cíl vidí jen ve svržení lidského "režimu". Tak se taky stane. Zvířata vše vymyslí tak, aby to šlo co nejlépe a aby společnost, kterou tvoří oni sami, byla ta nejlepší a nejspravedlivější. Najde se tu ovšem skupina zvířat, která začnou zneužívat nevědomost ostatních. Začnou je využívat a těžit z jejich nevědomosti. Nakonec se zvířata, která jsou ve vedoucích pozicích, opět spolčí s lidmi.

Další, známější dílo G. Orwella se jmenuje 1984. Je to napsáno opět jako kritika režimu. Není tu popisována budoucnost, ale současnost autora, tedy rok 1948. Dnes se ovšem hovoří o tom, že nejenže v tomto díle Orwell vylíčil svoji dobu, ale mnohem lépe vylíčil naši budoucnost. Je zde ukázána práce s informacemi, které se vytvářejí podle toho, jak se hodí. Vidíme zde i vychovávání dětí, kteří slouží nejraději velkému bratru a často jsou cvičeni k tomu, aby napráskali i své vlastní rodiče. Všichni jsou všemi sledováni. Všepřítomné obrazovky znemožňují udělat jediný nepozorovaný krok. V takovéto společnosti se samozřejmě musí objevit lidé, kterým se to nelíbí. Želbohu odpor je k ničemu. Nakonec dochází ke smířením se s Velkým bratrem a uznání toho, že je ten nejlepší. Je zde tedy ukázán člověk, který je zmanipulovaný systémem.

Ani česká literatura nebyla ochuzena o antiutopická díla. Nejznámější náš autor, který takováto díla psal, není nikdo jiný než Karel Čapek.

Jedno z těchto děl je R.U.R.. Lidé začnou vyrábět roboty, kteří je mají nahradit v práci. Vyrábí se jich tak stále víc a víc. Brzy jsou naprosto běžná věc. Lidé věří, že s jejich pomocí už nebudou muset nikdy pracovat a život tak nebude příliš složitý. Roboti se začnou však vyvíjet a rozhodnou se zničit lidi, kteří je tak využívají. To se jim podaří, když všechny, až na jednoho, vyvraždí. Poslední člověk, který si celý konec lidstva musel vytrpět, je však svědkem toho, jak mezi dvěma roboty vznikne láska. Dílo tak končí s nadějí nového světa, ve kterém nebude jen mechaničnost a krutost, ale hlavně ten "nejkrásnější" cit.

Další Čapkovo dílo, které bych ráda zmínila, je tomu prvnímu velice podobné. Jedná se o Válku s mloky. V jedné zátoce jsou objeveni velcí a inteligentní mloci. Mezi nimi a lidmi dochází brzy k dohodě. Mloci budou z moře nosit perly, protože jsou na to lepší, než lidé. Ti jim za to dodají například nože, které použijí na svoji obranu. Protože mloci se takto stávají levnou pracovní silou (jako v předchozím díle roboti), začnou být nejprve rozváženi po různých ostrovech, později však po celé planetě. Pro lidi tak postupně tvoří vše, co je ve vodě. Někdy jsou i ukazováni za poplatek zvědavým lidem. Každý jich nakonec chce mít co nejvíce, protože vyjdou levněji než pracující lidé. Původní symbióza mezi člověkem a mlokem se však brzy mění. Inteligentní a přemnožení mloci začnou požadovat více místa a lidé jim musejí ponechávat části země. Román končí beznadějí. To proto, že mlok není už jen na pobřeží, ale objevuje se na Vltavě, v centru Prahy.

Jak už bylo řečeno, antiutopická díla vznikala v historii hlavně jako obraz totalitního režimu, který byl zrovna u moci. Nejspíše proto se vždy těšili takovému úspěchu.
A co vy? Četli jste někdy nějaké antiutopické dílo? Zamýšlíte se nad podobnými věcmi?


Micha
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 18. března 2012 v 18:15 | Reagovat

Myslím, že v románu 1984 nelíčil Orwell přítomnost, ale budoucnost. Ano, román byl napsán v roce 1948 a letopočet je vlastně přehozen, ale byla to jeho vize budoucnosti, totality dotažené do konce. Řekla bych,že v roce 1948 rozhodně nebyl takový svět, jaký popisoval.
Myslím že zajímavá antiutopie je i román od Huxleyho Konec civilizace, doporučuji k přečtení...
Antiutopie je pozoruhodnější než utopie sama, protože na rozdíl od utopie může být velmi reálná.
Kdo čte scifi a kyberpunk, ví, že vize budoucích světů už nejsou šťastná místa, kde lidi žijí obklopeni roboti, bez práce a v pohodlí, ale budoucí světy jsou plné temnoty, frustrace a násilí. :-?  :-|

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 18. března 2012 v 20:54 | Reagovat

Já nemám škatulkování rád.
Ale možná Bradburyho "Marťanská kronika" antiutopie je.

3 Micha Micha | E-mail | Web | 18. března 2012 v 21:34 | Reagovat

[1]:Samozřejmě, že přesně takový ten svět nebyl, ale zase tak daleko to k tomu nemělo. Máš pravdu s tím, že to mohl být pohled o něco do budoucnosti. Pokud vím, tak ten letopočet nebyl přehozen pro to, aby naznačil budoucnost, ale proto, aby nebylo hned zřejmé, že je to narážka na jeho dobu. Jako budoucnost se to mělo spíš tvářit.
Přesně tak, antiutopie zobrazují svět reálněji než utopie.

[2]: Je pravda, že škatulkování není vždy  to pravé, spousta věcí je taky hodně na rozhraní. O té knížce jsem už slyšela, ale ještě jsem ji nečetla :)

4 Anny Anny | 22. května 2012 v 10:31 | Reagovat

Měla by jsi zmínit ještě dílo My od Zamjatina. Myslím, že se Orwell ve svém románu 1984 tímto dílem hodně inspiroval a mně osobně se My líbí mnohem víc než 1984 ;-)

5 ... z Numéro-un ... z Numéro-un | 23. května 2012 v 9:09 | Reagovat

[4]: Ano, Zamjatinovo dílko je fakt dobré.

6 Malleus Malleus | Web | 17. září 2012 v 1:10 | Reagovat

Aldous Huxley - Konec civilisace (Brave New World) - 1932. V kontextu dnešní doby realističtější, a o to děsivější, než 1984.

7 ZdenekO ZdenekO | E-mail | 18. ledna 2017 v 8:57 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na numero-un.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

8 DominizNetly DominizNetly | E-mail | 30. června 2017 v 22:35 | Reagovat

no prescription viagra
http://viagra.withoutdoctorprescription.net - viagra without a doctor prescription
  ed supplements
<a href="http://viagra.withoutdoctorprescription.net">viagra without a doctor prescription
</a> - 5mg viagra cost
viagra 20mg review location

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama