In Progress, díl 14.

19. července 2012 v 16:33 | autor: Benda z Monia |  Dlouhé povídky
Dny na lodi plynuly jako voda pod ní a Leonard Wishfall a jeho starší bratr Kirk neměli moc co na práci. Čas zabíjeli povídáním si s kapitánovou dcerou Claudií Havenchild, sestrojováním rozličných malých udělátek a většinou i jejich opětným rozkládáním. Šestého dne plavby na dveře pokoje techniků někdo zaklepal.
"Vstupte!" vyzval bezmyšlenkovitě Kirk osobu za dveřmi od kajuty.
Klika cvakla, panty zavrzaly a do místnosti vstoupil David s úsměvem na rtech. "Kapitán mě poslal, abych vás pozval nahoru na karty. Že už nemůže vydržet fakt, že na jeho lodi je někdo, kdo neumí hrát poker. A ať se nehádáte, že Claudie ho taky neumí, protože to je výjimka. Tak pojďte," mávl rukou a vyšel ze dveří. Chlapci se na sebe podívali, pokrčili rameny, obuli si pantofle a vyrazili ven.

Usedli ke stolu, u kterého bylo tentokrát volno skoro všude. Na jedné židli seděl kapitán a na druhé Bill z kajuty číslo jedna. Ostatní, včetně Claudie, postávali okolo. Pan Havenchild vzal balíček karet, rozdělil ho napůl, obě hromádky prohnul a odspoda je pouštěl a míchal do sebe. Udělal to asi třikrát a pak karty položil zpět na stůl a odkašlal si.
"Takže, jde o to," podíval se na ně, ale než mohl pokračovat, do dveří 'salónku' vrazil John a vyděšeně pohlédl na dvojčata.
"S kotlem se něco děje. Začal hrozně hučet a něco v něm práská. Rychle se na to běžte podívat!"
Leonard, sedící blíž ke dveřím, popadl Kirka za ruku, vytáhl ho ze židle a už běželi po palubě směrem k poklopu od podpalubí. Na konci chodbičky se rozdělili. Kirk skočil do pokoje pobrat nářadí, zatímco Lenny se šel rovnou podívat, co se to děje. Hukot slyšel už co vstoupil do místnosti a neměl z toho ani trochu dobrý pocit.
Kotel se chvěl a vibroval a občas se ozvala ostrá rána, vycházející z jeho vnitřku. "Myslíš, že se akorát něco ucpalo v trubkách, nebo je nějakej problém uvnitř, v tom žhavým ?" radil se Kirk s bratrem, když donesl pásky s nářadím.
"Obávám se, že uvnitř," zamyšleně odvětil, zatímco si oblékal pás ověšený vercajky. "Máte tu něco, co chrání před velkým horkem ?" zavolal nahlas směrem ke dveřím, u kterých stáli namačkaní všichni námořníci.
"Masku na sváření a pracovní rukavice. Nic víc tu není," s naprosto vážnou tváří pověděl správce skladu Joe. "Mám pro to zajít ?"
"No samozřejmě! A rychle, honem!" popohnal ho kapitán. Pak se zeptal bratrů: "Co máte v plánu ?"
"Musíme se tomu podívat na zoubek. Myslím, že se uvnitř něco zaseklo," vysvětlil Lenny a najednou mu problesklo hlavou. "Máte tu páčidlo ?" zeptal se s nadějí v hlase.
"Jo, běžím pro něj!" zvolal Bill a také odběhl ode dveří. Zamířil po schodech nahoru, kde ho minul Joe nesoucí ochranné vybavení.
"Rukavice mám pro oba, ale maska je jen jedna," oznámil jim, když jim to všechno podával.
"Vem si tu masku! Dělej!" vyzval svého kolegu zrzek, který si už nasazoval rukavice. Kirk na nic nečekal a povel splnil. Když se také vybavil párem chráničů rukou, otevřel dvířka od kotle.
Čekal velké teplo, ale stejně ho překvapilo, jak moc to z žhavých uhlíků sálalo. Podíval se do výhně a ihned pochopil, v čem je problém. V hořícím uhlí stál zabodlý prut z nějakého kovu a loupaly se z něj malé kousíčky žhavých destiček, které se při dopadu na uhlí začaly spojovat a tvořit nad ním neprodyšnou deku, pod kterou vznikal obrovský tlak, jak se oxid uhličitý, oxid uhelnatý a další spaliny pokoušely vznést do komínu.
"Tady je to páčidlo," ozvalo se několik metrů za ním. Kirk se otočil a Lenny, který nástroj převzal, ho podával maskou vybavenému technikovi.
"Díky," zahučel pod helmou a otočil se zpět na stále ještě otevřený kotel. Zhluboka se nadechl a strčil páčidlo dovnitř. Zahákl ho za tyč a prudce škubl. Cítil, že s prutem pohnul, ale nestačilo to. "Pomož mi! Na tři škubneme!"
Leonard ho chytil kolem pasu, zapřel se o důlek v podlaze a začal odpočet: "Jedna, dva..."
"Tři!" zakřičel Kirk a vší silou zatáhl. Ani si něuvědomili následky, jaké bude jejich počínání mít. Tyč totiž vyletěla z vrátek kotle a proletěla nad jejich zakloněnými hlavami přes celou místnost a zabodla se do těžkých lodních dveří. Záhy poté Kirk okamžitě šáhl po lopatě na uhlí, nabral žhavou kovovou přikrývku a opatrně s ní vyběhl až na palubu, odkud vše, co na lopatu nabrat, vyklopil do moře.
Když se vrátil dolů, hodil lopatu na hromadu uhlí, sundal si masku, svalil se na zem a těžce oddychoval. Vtom se nad ním objevila stojící postava jeho bratra, která se dívala na námořníky, kteří pořád postávali v chumlu a nevěděli, která bije.
"No, jdeme si konečně zahrát ty karty ?" navrhl Lenny se smíchem.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama