Závoj věcí budoucích

28. září 2012 v 19:21 | autor: Obscuro |  Úvahy
Lidstvo už od počátku vzhlíželo ke hvězdám. Jeví se nám tak blízké a přesto jsou od nás vzdálené mnoho světelných let. Tak dlouho se lidé snaží jich dosáhnout a my máme to štěstí, že žijeme v době, kdy tomu jsme tak blízko. Poslední dobou však stále častěji mraky zakrývají noční oblohu a s ní i záři hvězd. Jako mlha skrývala bájný Avalon před zraky smrtelníků, tak i mraky ukrývají pradávný sen lidstva dotknout se hvězd. Jen pár vyvolených se oprostilo od okovů gravitace.
Proč ale mluvím o mlze? Inu je v tom jistá souvislost. Mlha se také drží při zemi a brání nám prohlédnout. Stejně tak nám naše neschopnost dohodnout se a arogantní víra v naši sílu, která je oproti přírodě i vesmíru zanedbatelná, drží v pevném stisku zemské tíže. Vždyť i staré přísloví praví, že v jednotě je síla! Jak tedy můžeme být silní, když jsme jednotní jen v nenávisti, závisti a nadřazenosti nad ostatními? Druhé soudíme jen podle plnosti peněženky, barvy kůže nebo tělesných mír. Vnímáme jen to, čím se lišíme, a to co nás spojuje, považujeme az bezvýznamné. A přitom jednotlivec sám zmůže jen málo, pokud mu ostatní nebudou naslouchat. Je opravdu nezbytné, aby nás spojilo teprve společné utrpení, až zjistím, že nejsme tak silní? Opravdu chcete vidět své domy hořet a blízké lidi umírat, když zjistíme, že vesmír nepatří jen nám a ukáže se, že jiní pochopili, co je to jednota? Jistě, možná je to dosti přehnané, ale možná ne. Jisté však je, že my jsme jen pár zrnek písku na poušti, ale i pár zrnek může společně mnohé změnit!

Třeba se mnou nesouhlasíte, a pak jen otočíte list a půjdete dál po své cestě, ale možná, že vám má slova přece jen něco dala. Byť by to bylo jen to, že se vám vybaví. když se podíváte na člověka, který vám zrovna nepadl do oka, místo úšklebku se na něj usmějete, protože i on je člověk jako vy, dýchá stejný vzduch, žije na stejné planetě a nad hlavoou má stejné nebe jako vy. A kdo ví, třeba i ten váš úsměv něco změní, třeba právě díky němu se lidstvo jednou se vztyčenou hlavou dotkne hvězd. V životě přeci platí to stejné, co v divadle - není malých rolí....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama