Kdo tu psal první

16. října 2012 v 19:00 | Micha K. |  Historické literární okénko
Na počátku všeho byli Konstantin a Metoděj. Tito misionáři přicházení na naše Velkou Moravu roku 863 na žádost knížete Rastislava. Měli pokřesťanštit zemi ve všem srozumitelném jazyce. Pocházejí ze Soluně a jsou znalí slovanského jazyka, jak bylo požadováno.
.
Tvoří na velké Moravě staroslověnskou vzdělanost a písemnictví. Z Velké Moravy je to už jenom skok do říše přemyslovců a později dále do východní a jihovýchodní Evropy.
.
U přemyslovcům kromě staroslověnské vzdělanosti a písemnictví působí žáci Metodějovi, což posiluje pozici tohoto učení. Zde staroslověnština během 10. a 11. Století koexistovala s latinou, aby byla v roce 1080 zakázaná papežem. Úplný konec staroslověnské literatury nastává roku 1097, kdy byli poslední stoupenci vyhnáni ze sázavského kláštera. Dále se tedy zavíjela hlavně literatura latinská.
.
V 10. A 11. Století vznikají nejčastěji legendy. Jejich hlavním námětem se stává sv. Václav. Můžeme se zde tedy setkat s První a Druhou staroslověnskou legendou o sv. Václavovi a s Životem a umučením sv. Václava a jeho babičky Ludmily (Kristiánova legenda). V První legendě je ukázána hlavně historická stránky, která je však ve Druhé odsunuta do pozadí. Hlavním motivem se zde stávají zázraky spojené se sv. Václavem. Kristiánova legenda je psaná latinsky a obsahuje dějiny křesťanství na našem území.
.
Další významnou částí literatury je psaní kronik. Úplně první kroniku, Kroniku českou, píše Kosmas. Je ovšem napsána latinsky. Zaznamenány jsou zde celé české dějiny už od příchodu praotce Čecha, ale také mytologické počátky světa. Jiná známá kronika a zároveň první česká, je Kronika tak řečeného Dalimila. Vyprávění začíná v mytologii a pokračuje přes náš stát až do nástupu Jana Lucemburského. Autor upřednostňuje vlastenectví a staví se proti nástupu tohoto muže na náš trůn.Jedná se o epickou báseň, která má více než 4500 veršů. Poslední kronikou, kterou zmíním, je kronika Zbraslavská. Autory jsou Ota Žitavský a Pert žitavský, opati zbraslavského kláštera. Je to dílo psané latinsky a na počest Václava II.
.
Rovněž v nemalém množství je zde v době 2. pol. 13. století a na pomezí 14. století zastoupena duchovní staročeská literatura. Řadí se sem díla jako Ostravská píseň, Spor duše s tělem, Jezu Kriste, ščedrý kněže nebo Kunhutina modlitba.
.
Za zmínku stojí také díla týkající se věrozvěstů, jako Proglas, což byla Konstantinem napsaná veršovaná předmluva k překladu evangelia, zároveň nejstarší dochovaná staroslověnská skladba. Život Metodějův napsaný jedním z jeho žáků po jeho smrti. Život Konstantinův, který byl napsán žáky Konstantina.
.
Poslední díla, o kterých bych se zmínila jsou nejstarší duchovní písně z 10. století. Starší Hospodine, pomiluj ny je prosbou o úrodu a spasení. Svatý Václave, vévodo české země je motlitbou k tomuto slavnému českému muži.

Micha K.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 16. října 2012 v 20:29 | Reagovat

Hádala se duše s tělem, to se mi na gymplu secsakra líbilo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama